Rozhovor? No já nevím

Nedávno se mi zadařil zase další duet. Během jednoho dne dvě stejné reakce od dvou různých lidí. 

Já: Dobrý den, ráda bych s Vámi udělala rozhovor o Vaší knize/výstavě/akci.
Někdo: Hmm, no to já teda nevim, jak by to jako probíhalo? (zcela znuděně, zcela podezřívavě)
Já: Tak sejdeme se, povyprávíme, napíšu, pošlu.
Někdo: A to se kvůli tomu musíme scházet? Nestačilo by po mailu? A to si mě u toho budete nahrávat?
Já: Tak dobrou paměť teda nemám, budu si vás nahrávat.
Někdo: A fotit mě doufám nemusíte???

Já jsem asi fakt věčnej naiva. Kdybych vydala knihu nebo měla výstavu a zavolá mi někdo, že o tom chce napsat velkej článek, tak skáču až do stropu, ale chápu...Jsem prostě exot... lidé jsou různé